K italskému překladu románu Podobojí Daniely Hodrové

Tento článek se zabývá italským překladem knihy Podobojí, napsané významnou českou literární teoretičkou a prozaičkou Danielou Hodrovou koncem 70. let, ale vydanou až v roce 1991 jako součást trilogie Trýznivé město. Pozornost je věnována vypravěčským způsobům, roli opakování v románu jako častého prostředku vytváření rytmu, roli intertextovosti jako klíčového pojmu románu a jeho dosahu na překlad vlastních jmen, toponym a slov- ních her. Na základě diskutovaných témat lze překladatelské strategie označit za exotizující tím, že text nebyl pro italské publikum nijak zjednodušen, přestože se nepochybně jedná o složité, enigmatické dílo, o to více pro publikum neznalé české historie a kultury. Nutno podotknout, že zásahy do větné stavby a počtu vět byly minimální a taktéž byly zacho- vány vyjadřovací prostředky originálu, opakování stejných slov a syntaktických struktur, které přispívají k identifikaci autorčina stylu. Zároveň byl použit interpretační přístup k textu v překladu tzv. „mluvících“ jmen, toponym a slov- ních her, aby byla zachována sémantická struktura románu co nejvěrněji.